Chirurgické roušky jsou antibakteriální ochranou, ale rovněž ochranou proti virům
Viry jsou oproti bakteriím v průměru 1000x menší (20 až 100 nanometrů, bakterie 10-120 mikrometrů), přesto je princip ochrany proti virům stejný a spočívá v tom, že viry nejsou schopny samostatné existence v ovzduší a jako transportní prostředek roznášející virózy slouží relativní vlhkost vzduchu tvořená kapénkami vody kulovitého tvaru (o velikosti 10-120 mikrometrů), které mají stejné rozměry jako bakterie (o velikosti 10-120 mikrometrů), tzn. že uživatel, který dýchá s rouškou, zachycuje současně vlhkost ze vzduchu - vzdušný aerosol, tedy i kapénky obsahující viry. Na základě tohoto principu potom chirurgická rouška vlhne a její prodyšnost i účinnost klesá v závislosti na vlhkosti prostředí, v němž se uživatel nalézá a cca po 2-3 hodinách se uživateli daleko hůře dýchá a měl by si ochranný prostředek vyměnit.
Účinnost respirátorů se testuje pouze na základě průniku aerosolu chloridu sodného, ale v průběhu pandemie koronaviru ji začala německá zdravotnická organizace doporučovat jako hlavní ochranný prostředek vzhledem k jeho dokonalejší přilnavosti. Poučený uživatel může této nevýhody chirurgických roušek využívat tak, že v kritickém prostředí (např. v MHD) si roušku lépe přitiskne k nosu a po straně (jinak tvaruje ve vrchní části obsažený drátek) a když pomine nebezpečí (kráčí po ulici), může si dýchání uvolnit.
Testy pro chirurgické roušky – BFE (Bacterial filtration efficiency) se provádějí v certifikovaných laboratořích, ve kterých k tomuto účelu slouží speciální bakterie, které mají rozptyl velikosti 20-120 mikrometrů a jsou rozptýleny ve vzduchu v určité koncentraci a pod určitým tlakem se vhánějí proti filtrační vrstvě roušky a následně se zjišťuje, jaké procento bakterií proniklo samotnou rouškou. U zdravotnických roušek je výsledný údaj buď větší než 98% (chirurgická rouška), nebo větší než 95%, což je potom dokladem o účinnosti zachycených bakterií dané vrstvy roušky. Chirurgické roušky s BFE≥98% mají navíc testovanou odolnost proti průniku syntetickou krví.
Výrobci nanoroušek tvrdí, že jejich výrobky mají vyšší účinnost proti virům, ale neexistuje certifikovaná standardní metoda, která by tuto účinnost dokázala, protože samotný princip, že viry se dostávají do ovzduší pouze v aerosolu kapének stále existuje. Naopak pokud uživatel využívá nanoroušku opakovaně, stává se nebezpečnou, protože části nanovláken (průměr nanovlákna je menší než 120 nanometrů) se snadno lámou a jejich úlomky může uživatel vdechnout do plic. Byly zaznamenány i případy u pracovníků, kteří pracují na výzkumu nanovláken, že u nich byly nalezeny úlomky i v krevním řečišti.
